Orlando, Florida

Dobry vecer, tak jsem tady, opet zdrav a ziv, unaveny cestou, vesely stejne jak driv. Nachazim se prave v hotelu Holiday Inn v Orlandu na Floride. Dorazil jsem zde predevcirem pozde vecer (tedy o hluboke noci stredoevropskeho casu). Cesta byla dlouha. Letel jsem s Deltou, nejprve B767, sedel jsem vzadu kousek za kridlem u okynka. Pekny vyhled, ale docela hlucne. Pristali jsme na NY JFK letisti. Bohuzel, ackoliv cele US byly bez jedineho mracku, dle radaru, severovychod US, a tedy NY byl pod mrakem. Takze jsem Manhattan, jak jsem se tesil nevidel, ani po vzletu v letadle MD88 smer Atlanta. Jedine, co mi utkvelo v hlave a co bylo nadherne - A380 Air France zrovna pristaval, kdyz jsme s MD pojizdeli na vyckavaci ... To byl zazitek, preci jen, dve patra, kdyz se v te ohromne rychlosti dotknou zeme.
V Orlandu jsem nasel hotel, celkem v pohode. Vcera jsem zasel do Flight Safety, poptat se, jak to bude s mym vycvikem, nasel jsem tam pouze dva techniky. Pracuji zde sice i v sobotu, ale po dni dikuvzdani byli vsichni jeste na vikend doma s rodinou. V cele hale s cca deseti simulatory byla pouze jedna skupinka zhruba osmi lidi, kteri sli trenovat na CJ X. Zjistil jsem svuj rozpis a zacinam v pondeli rano. Budu mit ground school spolecne jeste se tremi dalsimi lidmi. Celkem tedy pouze 4 lide a myslim, ze nemaji prilis plno, nebot sloty na simulator mam krasne od dvou odpoledne, pripadne od desiti rano, zkratka naprosto idealni cas. Jeden technik si na me udelal cas a provedl me celym komplexem. Maji tam vsechny mozne Citationy ktere existuji. Zajimave byly pouze modely cockpitu - nekdy dotykove obrazovky, nekdy jako u Mustanga zcela identicky cockpit (bodejt by ne, kdyz to je sest LCD obrazovek :-). Standardni ucebny, briefing a debriefing room, odpocinkove pokoje s kavou apod.
Pote jsem se zeptal, jak bych se dostal do nejakeho obchodniho domu - a tak me jeden z techniku hodil autem do Orlando shopping mallu s tim, ze kdybych chtel jet do hotelu zpet, ze me tam kdyztak hodi (tady se totiz nechodi pesky.) Nakonec jsem se rozhodl, ze to zase neni tak daleko a ze to pesky vyzkousim. Ale jak se zda, byla to chyba. Skutecne, chodniky jsou pouze u mist, kde se chodi kolem parkoviste a domu, jakmile se clovek chce dostat k nejakemu dalsimu bloku domu, tak musi sednout do auta nebo jit zkratka po trave vedle silnice. Silnice pochopitelne minimalne dvouproude s auty s nejmensim objemem motoru okolo 3 litru. Vetsina aut je skutecne obrovskych, klasicke americke pick upy, pripadne velke rodinne vozy. Z evropskych znacek tady bylo pouze minimalni zastoupeni z neamerickych znacek jednoznacne vede Toyota, ktera zde ma skutecne nezanedbatelne procento vozu, pote prekvapive hyunday a mazda. Jinak hlavne americke auta vcetne fordu. Sem tam jsem potkal auta s neslysnym elektromotorem.
Cesta na hotel trvala skutecne dlouho. Nejaka zkratka a prochazka v lese nepripadala v uvahu. Tam, kde nebyl chodnik, nebylo nic, lesy ponechane osudu, takze sumavsky prales je hadra. Vetsina pozemku ma cedule - soukromy pozemek, vstup bude popravu potrestan, takze jsem mel trochu strach si i nejak kratit cestu.
Navstivil jsem take takove klasicke ulice - rodinne domy, s tremi auty pred nimi a siroke silnice, neco jako ze serialu Bajecna leta. Zvlastni druh zivota, ale Evropanovi pripada strasne prazdny.
Vecer na googlu jsem si zmeril, ze jsem usel dvacet kilometru a tedy dalsi chozeni pesky jsem zavrhl, ostatne, uz nebude potreba. Zitra zacinam na plno na simulatoru a tesim se na C560XL.
Ze slunne Floridy posilam vsem pozdravy!